Pusto prázdno

Pusto prázdno na blogu, protože pusto prázdno v srdci. 

Když něco moc chceš, celej Vesmír se blá blá blá... tyhle jakože motivační sračkoidní kecy nejsou nic než prázdná slova. Kdysi mě nakopávaly a vytvářely iluzi šťastných konců. S ubíhajícími dny, měsíci, roky ve mně vzbuzovaly pocit vlastní neschopnosti. "Ono se ti pořád nedaří? Tak to si asi málo přeješ, asi tomu dostatečně nevěříš, a proto ti Vesmír nikdy nic nedá." Dneska v tom vidím akorát klišé, ke kterému jsem se až příliš upnula. Chtít nestačí. Něco dělat taky nestačí. Zaměřit svou mysl na něco jiného mi vůbec nepomáhá. Ke smíření dojít nemůže, protože to bych svou naději už nadobro pohřbila. Other options? 

Skoro půl roku v psychoterapii a každý měsíc brečím úplně stejně. Vlastně ne, příchuť slz je víc a víc hořká. Obzvlášť dnes, kdy jsem celé TŘI dny žila v tom, že to už přeci musí být ono. Ráno vítání občánků - mého milového synovce, a pak zjištění, že zase ne a potoky slz, protože ty tři dny byly prodchnuté nadějí víc než kdy jindy. 

Často mám pocit, že se na sebe koukám z dálky. Tiše pozoruju, jak kousek po kousku mizím. Jednou se třeba vypařím úplně. A nic po mně nezbyde. Jen pár knih, v kterých je vepsané neštěstí druhých, protože číst o veselých, šťastných osudech, to by přeci mohlo vyvolat depku, není-liž pravda. A to nechceme. Praskliny v srdci se rozšiřují jako morová nákaza. Prorostlá zoufalstvím je moje duše, kterou by už dávno nemohl nikdo označit za sluníčko. 

Odcizuju se. Na počátku roku jsem ještě měla potřebu sdílet. Ale už ne všem, jen tak trochu, protože dobře míněné rady a soucitná povzbudivá slova mě začínala bolet. Pak přišla poslední letošní svatba, kde na mě dolehla realita. Vědomí, že tady už nepatřím. Touha zavřít za všemi dveře a zmizet. Lidé mě zraňují. Sdílení bolí. Nepomáhá, neulevuje. V terapii potřebné nenacházím. Sice se mohu ze všeho vypovídat, ale nedostává se mi žádných odpovědí. Jen se dál uzavírám do sebe, odcizuju se světu a ani v nejmenším netoužím tuto skutečnost změnit. Vyhledávám cizí lidi, kteří o mně nic neví. Tlachám o hloupostech a vystačím si se small talkem, který mi vždycky lezl na mozek a vyčerpával mě. Teď je útěchou, která mi uspokojivě nahrazuje opuštění známého a blízkého. 

Na jednu stranu je mi to líto, ale na druhou se cítím lépe, když mě druzí nechávají být. Pomalu mizím z jejich životů a stavím si kolem sebe neproniknutelnou zeď. Tak jako jsem kdysi chtěla někam patřit, teď toužím po samotě. 

Trápí mě práce, ve které se po mně chce, abych lhala a donášela na druhé. Zjišťuji, jak moc je pro mě důležitá pravda a opravdovost. Zjišťuji, jak moc jsem se v některých zmýlila. A přitom sama druhým neříkám, proč se od nich vzdaluji. Předpokládám, že jako kamarádka bych měla být nápomocná a naslouchající at all costs. Jenže já na to teď nemám. Nedovedu tady být pro druhé, když si sama nejsem schopna pomoct. Když se pořád ztrácím a topím a pomalu umírám. 

Myslela jsem, že kreslením dovedu myšlenky převést jiným směrem. To se nepovedlo a já se akorát přesvědčila o tom, že nejhlubší hlas duše neumlčím. Zjistila jsem ale, že mi kreslení jde, dokonce mnohem lépe, než jsem doufala. Čmárání pastelem po papíru mě naplňuje klidem a radostí. Dává na chvíli zapomenout. Ale je to jen náhražka a já to moc dobře vím. Místo čokolády barvy. 

Až/jestli zpoza své zdi jednou vykouknu, uvidím, co mi zůstalo...

16.12.2017 18:33:12
Sdílejte tento příspěvek!
  • Linkuj.cz!
  • Jaggni to!
  • MediaBlog.cz
  • TOPodkazy.cz
  • Bookmarky.cz
  • MojeLinky.sk
  • vybrali.sme.sk
  • Pozrisi.sk
  • Park.sk
  • del.icio.us
  • Digg
  • Facebook
  • Technorati
  • LinkedIn
  • Google Bookmarks

"Stars Can't Shine Without Darkness"

*I'm a DayDreamer and a NightThinker*

Current mission

  • pěstovat láskyplný vztah se svým Beloved
  • číst!!!
  • nadále se vzdělávat :)
  • studovat psychologii
  • učit se kreslit a malovat

Čtu

  • Šachové figurky (May)

Sleduju

  • Broadchurch

Poslouchám

  • své odvážné a sebejisté a neustále se ptající Já
  • druhé
  • VELESU od Tomáše Kočka a jeho Orchestru
  • texty od Michala Horáčka 
  • božsky depresivní Radůzu
  • pohádkovou Anetu Langerovou

Chybí mi

  • jistoty do budoucna
  • těhotenský břicho
  • a samozřejmě mecenáš našeho bohémského způsobu žití

Chtěla bych

  • děti ;)
  • novou knihovnu a šatní skříň
  • být životním nabíječem pro všechny kolem včetně sebe 
  • napsat knihu plnou obrázků a hřejivých slov

LIVING = LOVING for the present moment therefore for EVER

Blog

Archiv

Design by Zeroweb.org | Realizace Szabo-WebDesign.cz