Zarmouceně
"Přestal jsem tě milovat"
řekl jsi
A všechno kolem se
náhle zastavilo
i tlukot mého srdce
"Přestal jsem tě milovat"
a já necítila v očích slzy
jen údiv pronikal na povrch
spolu s nepochopením
"Přestal jsem tě milovat"
a já se bez kouska citu v těle
zeptala jen
Proč?
"Přestal jsem tě milovat"
podomní prodavač mě snesl na zem
kde vše tragické se
mění v komické
"Přestal jsem tě milovat"
a ta, která odchází poslední
umřela
"Přestal jsem tě milovat"
a já přestala snít ...
"Víš, já už delší dobu přemýšlím ..."
A konec. To je právě to, co by muži vůbec neměli dělat. Přemýšlet. Dokud nepochopí, že zamilovanost musí nutně vyprchat, a pak vzniká vztah, tak nikdy nikam nedojdou. Oni nepřestali milovat, jak si myslí, jen to už prostě není "wow" A chce to nový podnět, který by vztah oživil. Ne rozchod. Jenže je to mate. Prostě ten pocit nechápou a myslí si, že když už to není jako na počátku, že to skončilo. Ale sakra! Copak jim to prostě nemůže dojít? To si vážně myslí, že mezi šedesátiletými důchodci to jiskří? Že to pořád bude stejné?
Nevěřím tomu, že člověk může přestat milovat, pokud se nejedná o jinou osobu, která ho zaujala víc. Anebo pokud se neobjeví problémy ... ale když je nebe čisté?!















