Z deníčku
Nechala jsem se inspirovat článkemod Aravis a nahlédla do svého papírového deníku. Je to už tak dávno, co jsem jím naposledy listovala.
Svůj první deník jsem začala psát 12.září roku 2000. V jedenácti letech. Byl to obyčejný sešit, polepený samolepkami a popsaný chytrými myšlenkami. Jakmile jsem došla na jeho konec, pořídila jsem si nový, v pevných deskách s obrázkem východu slunce. Vydržel do října roku 2004. A vy si možná pamatujete, že svůj weblog jsem založila v září téhož roku. Od té doby své myšlenky svěřuji blogu, přátelům a "občasnému" deníku, do kterého zhruba co tři měsíce něco napíšu (veliké novinky a plány). "Občasný" deník už má 7 let :o)
Možná mi papírový deník chyběl, protože jsem obnovila jeho činnost. Pod stromečkem našla dokonalý diář a ten už je zaplněn písmenky. Přece jen, všechny své niterní pocity do světa vykřičet nechci.
Kam jsem se to chtěla dostat? No ano ... můj první deník. Nyní vám předložím několik úsměvných výpisků v jejich původní podobě.(a malý komentář)
12.9.2000 Milý Deníčku - Dandy, chci se ti svěřit že Pavel mi dal Kopi stejně to byl BLB. - co na to říkáš, zlato?
14.2. 2001 Začnu asi tím že jsem si ještě včera večer ušila z látek a vaty zajíce a z druhé strany je to čert (dělala jsem ho na š.stroji). - wow! To si vůbec nepamatuju. Já umím šít na stroji?!
4.5.2002 Martina si o sobě myslí, že je topmodelka, chtěla by být modelkou, ale já myslím, že nemá šanci, protože neumí jazyky. - bože! To je ale logický argument. Tehdy bylo ségře 10.
Pavel po mě zase jede - chová se opravdu střeleně. Říká mi jak by se měli jmenovat naše děti a různý blbý keci. - vidíte, jak jsem byla žádáná? A jaký byl Pavel kavalír? :D
Ve světě řádí Potterománie a já jsem asi Největší fanoušek všech dob. - jasně holka
17.10.2002 Pavla mi řekla, že mě nepomlouvá - že prý je to zázrak. Jestli je to pravda, tak si myslím, že začínají být fajn kámošky. - devadesát procent deníku je o tom, jak mě pomlouvají. Mamka mi věčně říkala, najdi si jiné kamarádky. Ale copak to šlo? Každý už někoho měl. Je to trochu smutné, když se ohlížím zpět.
19. 3.2003 Uvědomila jsem si, že oblíbené předměty beru podle toho, jestli jsem v nich před Petrou - a to už nejsem nikde - snad jen Ww, tak moc mě to mrzí, myslela jsem si, že v AJ budu nejlepší, ale nejsem - asi se zabiju, jestli v Po nebudu mít písemku lepší než Peťa. - ukázka uvažování v osmé třídě :o) Peťka byla chytrá holka se samýma jedničkama, která se na ně ale hodně nadřela. Já se neučila téměř vůbec a jedničky stejně byly. Kdybych se byla bývala snažila více, tak bych teď byla úplný vymatlaný intouš :D
29.11.2003 Jsem teď ROZUMĚJŠÍ, vidíš, ale chytřejší ne, protože rozumější se píše takto: ROZUMNĚJŠÍ, s N a ne bez něho. Možná vypadám rozumněji, ale určitě ne chytřeji. - no holka, to´s vystihla přesně :D
Problémy, které člověk během života řeší a považuje za nejdůležitější na světě, se rychle mění. Na základce jsem nejprve řešila pomlouvání, pak nudu, která se semnou vezla až na střední. No a pak svou žárlivost. Samozřejmě všechno protkané stížnostmi na školu. Jenom ti kluci tam nebyli. Měla jsem knihy a ty mi ke štěstí stačily :o)
