Troška poesie

Gustavo Adolfo Bécquer, španělský romantický (nejen) básník, mě zaujal svou sbírkou básní Sloky (Rimas). Ve skutečnosti je tohle první Španěl, který mě oslovil, takže enjoy the poem which has touched me a lot ...

XLIII

Svíci jsem odsunul a sedl jsem si
na okraj rozházené postele
ponurý, němý, nepohnuté oči
na stěnu upřené.

Jak dlouho jsem tak seděl? Věru nevím.
Když vystřízlivěl jsem z té bolesti,
dohasínala svíce a můj balkon
zaléval slunce smích

Na co jsem myslel oné noci? Nevím,
co hlavou táhlo mi namísto snů.
Vzpomínám si jen, že jsem klel a plakal
a za pár strašných hodin zestárnul