Spontánně
Jedno spontánní rozhodnutí a mám založený zbytečný účet u spořky, šestitisícový dluh a notebook doma. Vlastní notebook. Moje malé elektronické zvířátko, které frčí jedna radost. Sice teda hápéčko, ale za minimální náklady. Tak musí vydržet minimálně do února, do obhajoby! Ale věřím, že Mates (noťas Mates ... odolali byste?) mě bude doprovázet životem mnohem déle. Mé přípravy do jazykovky už konečně budou nějak vypadat. Nutno podotknout, že ručně psaná cvičení a vlastní obrázky měly celkem úspěch, i když to po mně někdy nešlo vůbec přečíst.
Po tom šíleném nakupovacím dnu jsem si užila jakousi povznesenou náladu. Zjistila jsem totiž, že sice nebudu učit sedmiletou slečnu španělsky (což mě vážně mrzí, už jsem skoro vymyslela koncepty hodin), ale dostanu minimálně jeden (vypadá to na dva) kurz začátečnické angličtiny pro veřejnost. Co to znamená pro mě? Jistotu čtyř lekcí, což je v přepočtu devětset korun. To znamená neuvěřitelné bohatství. A pokud budou kurzy dva, jakože nejspíš ano, tak asi padnu na zadek. Protože mám ještě další tři individuály a celkově bych se SNAD mohla vyšplhat nad tři tisíce.
V následujíích dnech tedy musím splatit svůj dluh, konečně začít řešit bakalářku a sebevzdělávat se. Už jsem vytáhla Nuevo Ven a se zanícením začátečníka si zapisuju každé slovíčko, které nevím. Moc jich není, pustila jsem se totiž do prvního dílu :o) aspoň mám pocit, že nejsem úplně dutá.
Pokud správně počítám, dnes by měly skončit mé DOS SEMANAS. Hmmm, uvidíme, co večer stihnu dočíst. Možná to protáhneme na TRES ... mám toho mnohem víc na práci, než jsem očekávala. A taky kupu filmů na které se konečně můžu podívat. Ale pořád to jsou prázdniny!
