Slunečný den
Asi bych měla být v deep depression, ale nejsem. Mám tu profesorku prostě ráda, a i když jsem dějiny nedala napoprvé, na mém vztahu k ní se nic nezmění. Hold jsem blbá, no :D Musím ale podotknout, že jsem přečetla celou knihu An Illustrated History of the USA a taky své zápisky a ... vůbec to nepomohlo. Bylo tam tolik věcí, které mi vůbec nepřipadaly důležité. Fakt je, že bych asi měla vědět, KDO zabil Lincolna a tak .. No nevadí, za tři týdny si to dám znova a zřejmě se to budu muset naučit nazpaměť.
Dnešní den byl skvělý. S angelitem jsme se vydali do víru nákupů. Nejprve jsem vrátila knížky do knihovny. A teď si tam nesmím nic půjčit. Jo, jsem vyvrhel. Mamce jsem už v únoru donesla nějaké ty knihy k přijímačkám a ona jednu z nich půjčila kamarádce. Jenže v naší městské knihovně se smí půjčovat pouze na tři měsíce. Dneska to bylo přesně tři. Takže se mi začíná načítat dluh .. který samozřejmě maminka s úsměvem vysolí. A já už jí nikdy nic nepůjčím. Stačí, že mají v mých záznamech napsaného markýze de Sade, teď tam mám ještě puntík za nevrácení. Jaké to na mě vrhá světlo, hmm? :D Nicméně stále zůstávám usměvavá a vůči všemu imuní. Jsem totiž zamilovaná :o*
Pak jsem si vybrala z účtu. Za chvíli mi asi budou volat z KáBéčka a zruší mi ho. Předpokládám totiž, že do mínusu jít nemůžu :D To je fakt sranda ... já jsem na nule :D A víte co?? Mně je to úplně jedno :D
Jelikož je knihovna na Sýkoráku a ten bankomat taky, nemohli jsme se nestavit v Kvítku, což je naprosto úžasný obchod s perličkama a obdobnýma dokonalostma. Bohužel mám pokaždé smůlu, že přijdu v období, kdy nemají to, po čem mé srdéčko touží. Jako třeba dnes: háčky. I když kdybych se podívala na net, tak bych si mohla zjistit, kdy přijde nové zboží. Nj, jenže já nikdy nevím, co mě kdy napadne a kam se rozhodnu zajít.
A konečně oblečení. Potřebovala jsem botky na sobotní tancování a nějaký vršek á la gotika. Což se neshání lehko, že. A to mi připomíná, že vás musím pozvat na mé už v pořadí druhé veřejné ztrapnění. Nejsem natolik optimistická, abych si myslela, že to dopadne dobře. Kde jsem já, tam je pohroma. Takže děj se vůle boží a ať neprší :o) Ale teďka o tom oblečení ... Sehnala jsem dva skvělé jarně podzimní kabáty, ve kterých se moc líbím Jirkovi. Což je samozřejmě jeden z hlavních důvodů, proč tedka visí ve skříni. Taky nějaký ten vršek a ještě jeden vršek a boty v Renu za povzbudivě dobrou cenu /a ještě se mi to rýmuje/. Ale hlavně dvě přesně padnoucí podprsenky. Zní to téměř jako zázrak, že? Nevím jak vy, ale já shánění spodního prádla úplně nesnáším. Většinou mám štěstí na protivné prodavačky. A nikdy jsem nebyla schopná si vybrat dobře. Dneska se štěstí obrátilo. Paní prodavačky byly moc milé a poradily mi. Načež jsem s hrůzou v očích zjistila, že mám košíček o číslo větší!!! Nerozumím. Hrudník mám téměř plochý a teď budu muset při každé návštěvě obchodo potupně přiznat velikost. Absolutně nechápu modelky a herečky a všechny ty "nevím co s penězma" ženy, které si nechávají prsa zvětšit. Vždyť to je týrání vlastního těla! Kdo se s tím má tahat. Z praktických důvodů bych chtěla prsa menší. A hlavně bych nemusela říkat to děsivé písmenko .. bléééé.
Mám z dneška úplně skvělý pocit. Nic na tom nemění asi test z dějin. Příště to zvládnem. S Romim a Evíkem a Luckou :D ... A profe nám ještě k výsledkům připsala: Zřejmě jste dospěli k názoru, že zkouška je od slova zkusit. Ehm .. a ne??















