Shame on me!
Prach jsi a v prach se obrátíš.
To mě jen tak napadlo, když jsem uklízela po své návštěvě. Nezbořili jsme byt, ale podařilo se nám shodit uhlík. Třikrát. Jednou skončil na larise a propálil do ni krásnou díru, podruhé v mém výtečném čaji (Earl Grey, Lapacho, mléko, cukr, skořice a zázvor) a potřetí (což byla má chyba) v kaktusovém džusu. Kamarád si spálil prst, když vzal uhlík do ruky. Zcela nečekaně :D Ale jinak to bylo fajn. Předčítali jsme si z mé astrologické "bible" a snad se aspoň trochu naladili na nadcházející týden.
Víte, jak si něteré páry dávají pauzu? Mimochodem, věc, kterou jsme nikdy nepochopila. Buď budou spolu pořád anebo vůbec, nemám pravdu? No, zpět k těm pauzám. Teď bych jednu takovou potřebovala. Od života. Ten můj inzerát mi trochu zkomplikoval život. Chce se po mně zodpovědnost, které se samozřejmě nebojím, ale ... rozhodování prostě nemám ráda. Bojím se, že se spletu. Mám čas, ale už teď mi naskakuje husí kůže. Přestože se jedná jen o maily, uvědomuji si, o co jsem ve svém prvním vztahu přicházela. A co mi je teď nabízeno. Ať se rozhodnu jakkoliv, budu šťastná.
Problém spočívá v tom, že mám určitou představu. Jenže, ta představa se skládá ze dvou velice důležitých vlastností, které prostě nejdou dohromady. (potvrzeno kamarádkami a známými a prostě asi milionem lidí) Což znamená, že si musím vybrat. Oh My God! Proč se nikde nepíše, že život má být jednoduchý. Já chci jednoduchost! A prozíravého ducha, který umí hledět do budoucnosti.
Aspoň jedna dobrá zpráva na závěr. Madame Melancholy si vzala dlouhodobou dovolenou. Cítím to. Tak se snad bude někde opalovat a nepřijde mi na oči. Dloooouho.
A ještě mě tak napadlo. Víte, co je na těch mailech užitečné? Že mě neskutečně motivují k pořádné aktivitě. K učení. Proto až dopíšu tenhle článek, sednu si nad tu děsivou báseň od Lake Poets (kéž bych tak věděla, kterej z nich ji napsal) a pokusím se ji pochopit. Minulý týden mi to moc nešlo. Fakt je, že jsem ji překládala narychlo před hodinou. Shame on me! (jak by řekl náš profe ... musím přiznat, že mé rozporuplné pocity k němu se mění v sympatie ... ten chlap je ďábel, ale jak sám říká, nutí nás myslet a to mě neskutečně baví :o)
