Překvapující
Narozdíl od minulého týdne, kdy jsem propadla apatii, to v těchto dnech vypadá, že si prázdniny docela užiju. Jak už jsem psala /je docela pravděpodobné, že jsem to psala na facebooku/, byla jsme v kině. Let na Měsíc, 3D film. Dostali jsme modročervené brýle, které jsem se pokoušela nasadit na ty mé dioptrické, protože bez nich bych všechno viděla tak nějak rozmazaně. Jedna dioptrie se zdá být málo, ale moje oči jsou pravděpodobně už nějaké přešlé a chystají se v nejbližší době navštívit oční.
Film byl o třech mouchách, které se spolu s Apollem 11 vydaly na Měsíc. Kreslený, trochu vtipný, nebezpečný pro oči. Ať už nosíte brýle nebo ne, oči vás určitě bolet budou. I když za ty 3D efekty to stojí. Chvílema jsem měla chuť si na mouchy, asi 10 centimetrů od mé hlavy, šáhnout.
Včera jsme s holkama a Pavlem zašli do kavárny Daniel. Kde si Pavel neodpustil poznámku na účet číšníka, který mu naoplátku naúčtoval o stovku víc. Kdyby o vás někdo řekl, že jste slizoun, tak byste asi taky nebyli nadšení. Prý: “On mě neslyšel” “Vždyť stál za tebou!” V Danielovi jsme domluvili akce na tento týden a trochu vyladili plány na chatu.
Zatím to vypadá tak, že dneska mám “dancing in the moonlight”, zítra budu s angelitem, ve čtvrtek doučuju a pak kino s mamkou, v pátek Korálkový den /kdy mě Peťka naučí ohýbat drátky/, v sobotu brusle a nákupy na chatu. K tomu všemu ještě přidám kousek španělštiny /včera jsem začla číst dějiny Latinské Ameriky/, kousek čtení a velký kus tancování. Takže o zábavu nemám nouzi.
A vařila jsem. Při každém vaření se naučím něco nového. Už třeba vím, že zmražená fileta pěkně prská a když se obalí v trojobalu, tak se přilepí k pánvičce. Že nastrouhané brambory se musí namačkat na sebe, jinak se mi Židovský bramborák rozpadne. Že pečená ryba potřebuje spešl koření, jinak je úplně bez chuti.
Teď mám před sebou úklid skříňky u počítače. Obsahuje milion obalů od cdček, které vyhodím, protože máme takové ty zásobníky s tyčkou. Taky cdčka, která vůbec nefungují a hromadu zbytečností, jako jsou diskety a toner do staré tiskárny. Po úklidu si musím zašít knoflík na sukni. Moc se houpal, tak mi ho mamka utrhla a nakázala mi, ať si ho přišiju. SAMA. Takže ze sukně vznuknou kalhoty :D A ještě pošlu Kačce úryvky z prózy, které jsem jí slíbila. A ... to je asi všechno :o)
