Povánoční pohoda

První povánoční session bude bez Žandy. A já jedu za Zuzkou do Karviné. Takové skoro rande na slepo, jak Zuzi říkala. No co, je to prostě zvláštní. A já se bojím. A taky hodně těším. Možná se pamatujete, jak jsem kdysi po shlédnutí Malé černé skříňky napsala, že "kdyby to bylo v jiném vesmíru, mohly bychom být kamarádkami". No a jak říká Coelho v Alchymistovi: "Když si něco opravdu přejete, celý vesmír se spojí, aby se vaše přání vyplnilo." Vesmír změnil svou konzistenci, a tak jedu dneska navštívit Elenidu :o) Je mi jasné, že vy v tom určitě nevidíte ty symboly a osud a všechno, co vidím já. Ale snad je z mých slov cítit, že tenhle den je pro mě hodně důležitý. So Mona, just be yourself!

Druhá session se bude konat zítra. U mě. Tradiční předávání dárečků. A Pavel mě zabije, až rozbalí tu mou blbost :D Na tu chvíli se už teď třepu jak kapr ve vaně. Nesehnala jsem to, co si přál, zato jsem narazila na báječnou a hlavně užitečnou věcičku.

Ze Štědrého večera mám prima pocit. Překvapila mě ségřina pokora a potěšila její upřímná radost z tygrovaného trička, které dostala ode mě. A pak všechny ty maličkosti počínaje hrou Carcassonne a konče batůžkem v rasta barvách. No a knihy! Jestli z nich mám radost? Táákovouhle.