Pořádně odhodlaná a namotivovaná
Nemám vůbec ponětí, co se stalo v mé smysl-nedávající hlavince, ale rozhodla jsem se, že tento semestr smetu zkoušky ze stolu trochu rázněji než v předchozích letech.
Plánuju jít na dva předtermíny. Anglickou lexikologii, která spočívá v naučení 39 otázek a vymyšlení adekvátních příkladů. A českou fonetiku, která mě baví a narozdíl od anglické neobsahuje kvanta speciálních znaků (čímž ale nechci říct, že by mě nebavila. Naopak!). Krom těchto dvou zkoušek mě příští týden čekají i dva zápočty, z francouzštiny a angličtiny (slovíčka, gramatika). Pokud bych to všechno zvládla, v lednu by mě čekala jen španělština, zkouška z americké literatury (ještě musím dočíst sedm knih) a kolokvium z té odporné literatury české (přečíst 15 knih a 2 odborné). No a pak ještě jedna španělská esej do předmětu, který jsme měli pouze dvakrát za semestr a jakože zkouška z práce s (šj) textem.
Zní to úžasně. Teď se ještě potřebuju hecnout a všecko se to naučit. Hlavně tu lexu! A asi začnu hned dneska, protože konec týdne jsem zasvětila pečení cukroví, sobotu trávíme v Polsku a neděli ve Vídni. Přece se nemůžu věnovat jen škole.
A teď trochu kulturně. Pokud máte rádi krváky a nemáte rádi Javiera Bardema (jakože já mám ... je to ten týpek z EAT PRAY LOVE a v tomhle filmu se nemůže líbit nikomu!), určitě se podívejte na No Country for Old Men (Tahle země není pro starý) od bratrří Coenů, kteří se evidentně vyžívají v krvi, šokujících překvapeních, krvi, masochistickém zabíjení, krvi a už jsem zmínila moře krve? Co se obsahu týče, film vypráví o týpkovi, který kdesi u amerických hranic s Mexikem během lovu jelenů (teda, doufám, že to byl jelen ... s mýma dioptriema člověk nikdy neví) natrefil na spoustu heroinu a spoustu peněz. A problém je na světě. Úžasný (respektive v tomto filmu opravud úděsný a slizký a děsivý) zabiják Javier s roztomilým jménem, které zní jako sugar, se snaží našeho týpka zabít. Happy end nečekejte. Snažím se přijít na to, co by na tom filmu mohlo být tak skvělého, že má na čsfd 81%. Asi že se potýká s realitou? Nevím, mně se to teda moc nelíbilo. A taky mi to přišlo strašně minimalistické, co se dialogů týče. I když je fakt, že masakr moc slova nepotřebuje, že.
Zato taková Tristana od starouše Buňuela je vážně poveděná věc. Těžko říct, proč mě tak moc zaujala. Příběh vypráví o čerstvé sirotě (asi tak dvacetileté), která je svěřena do péče svého strýce, který ji začne považovat za svou manželku (tím chci říct, že s ní spí). Tristana z toho není moc nadšená, ale tak co má dělat, že? Při jedné procházce městem se zamiluje do malíře a po rozepři se strýcem/manželem s mladíkem uteče. Po dvou letech se objeví ve městě s nádorem v noze a věříc, že umírá, chce se vrátit do domu svého strýce. Boyfriend od ní odjíždí a Tristana si po amputaci nohy a několika dalších letech bere strýce za manžela, ačkoliv jím pohrdá. Úžasný je návrat v čase, který nás vrací zpět na začátek příběhu, kdy jsme se s Tristanou seznámili. Jo, tohle byste měli vidět :o)
Ještě mám v zásobě dalších XY doporučení, ale to by pro dnešek mohlo stačit. Nerada bych, abyste si mysleli, že jsem moc velkej intelektuál, když koukám na áčkový filmy :DD
