Pokašlávající
Klimatizace je můj úhlavní nepřítel. Sice doma popíjím svůj dryák a cpu se hólskama, ale i tak mám v krku ostnatý drát a hlas jako před posledním vydechnutím.
Budapešť nic moc, i když možná to bylo tou průvodkyní, která si prostě zmizela a nechala nás napospas nesrozumitelné maďarštině. Architektura krásná, počasí parádní, maďarské jídlo nic zvláštního (Itálie je prostě Itálie). Všude samé klobásky a víno, restaurací pomálu. Budapešť se hodně podobá Praze. Dunaj, kopec, na kopci historické budovy, zajímavé mosty. Jet zrovna sem na Vánoční trhy, bych ti Steli asi nedoporučila. Jasně, že je můj názor subjektivní, ale prostě jsem čekala víc. My začínáme uvažovat o Krakowě.
Fotky budou v neděli. Ale vůbec nevím, co na nich je, jelikož průvodkyně byla kdo-ví-kde. A taky mám pocit, že kompaktem jsem fotila mnohem líp.
Spisovatelka tohoto léta je jednoznačně Joanne Harris. Přečetla jsem dvě knihy (během prvního UNA SEMANA) a prodloužila své čtení na DOS SEMANAS (což jsem psala minule, ale jaksi to někam zmizelo a uložilo se jen pár odstavců), protože jsem omylem zabloudila do knihovny a omylem si půjčila další dvě knihy a Hilského navrch. Teď teda louskám Ostružinové víno a toužím psát sama. Harris mě inspiruje! Člověk by si hned koupil nějaké château ve Francii a odjel tvořit. Kdyby to šlo ... kdyby na to byly money ... a kdybych neměla jiné tužby.
A jídlem letošního léta je rozhodně musaka. V Řecku jsme si ji dali dvakrát. Umřeli blahem. A doma ji vařili už třikrát. Po mé první zkušenosti s lilkem před několika lety by mě nikdy nenapadlo, že mi někdy bude chutnat. Samozřejmě vaříme podle Alberta, podle paní Dity. Já tu babu úplně žeru! Recept na musaku mám v hlavě už vytetovaný, takže rozdávám na počkání :o)
Jak napsat mail do jazykovek, že potřebuju zaměstnat pouze na jeden den v týdnu?!
A držím hladovku. Do té doby než si našetřím na notebook. Můj malý sobeček mi ho nechtěl půjčit ani na napsání curricula. A že ho teďka FEST potřebuju. Bakalářka se na koleni asi těžko napíše.















