Pilná studentka
Asi už nikdy nebudu mít prázdniny. Ledaže bych učila na základní/střední škole, celý školní rok se psychicky vyčerpávala a pak se během dvou měsíců pokoušela o znovunabytí duševní rovnováhy. Jak to tak po sobě čtu, nechuť k jakékoliv práci narůstá a narůstá. Právě v této chvíli bych si chtěla lehnout do postele a minimálně do oběda nevstat. Pak by mi mohl někdo uvařit něco dobrého a já bych zase zalezla a tvářila se, že okolní svět neexistuje. Je sice pravda, že mám za sebou týden "volna", ale já chci celé prázdniny! Kde je ten svět where dreams come true?
Má nechuť určitě pramení ze skutečnosti, že jsem se začala učit. Pročetla jsem španělskou morfu, vypisuju data z britské historie. Na dnešek jsem si naplánovala důkladnější pročtení morfy, nahlédnutí do fonetiky a dokončení historie (vypisovat neznamená učit ani umět). Nemusím snad podotýkat, že po přečtení třech řádků se mi automaticky zavřou oči, hlava spadne, já se leknu a podrážděně se pouštím do dalších třech řádků aniž bych měla tušení, o čem jsem četla v těch předcházejících. Prostě klasická příprava na zkoušku. 23.srpna mě čeká angličtina, o 24 hodin později španělština (a tu už vážně nemůžu pokazit). Takže nemám ani měsíc. Bezva! Proč jsem si říkala, že začnu 1.července?!
Krom učení i čtu. Zrovna jsem přelouskala Velmi modré oči od Toni Morrison. Černošská literatura je vážně zajímavá. Tohle byl můj druhý kousek. Chystám se na poesii Langstona Hughese (abych doplnila vzdělání v oblasti Harlem Renaissance, když jsem u přijímaček nevydolovala z mozku ani jedno jméno) a na Thoreaův Walden. Mám za sebou asi dvě kapitoly z Písně o Hiawathovi a ještě bych chtěla stihnout tři klasiky do španělštiny (Píseň o Cidovi, Život je sen a Knihu pravé lásky).
Občas se najde chvilka i na zábavu. Minulý týden jsme zašli na Stodolní. Chtěla jsem si zatancovat. Dala jsem si mojito. A pak přesvědčovala Daviho, že bychom měli jít. Už jsem na to stará. Stejně tak on. A když tam vidím bary plné ožralů a holky oblečené jako děvky, říkám si, že tohle je fakt pod moji úroveň. Nepotřebuju to. Radši budu sedět doma na zadku, kouřit vodárnu a pít dobrý čaj nebo stanovat na přehradě s lahvinkou Lambrusca. To mi připadá tak nějak víc Mona-like. A vůbec ten alkohol ... zajímalo by mě, jestli lidem vážně chutná. Já osobně mám ráda jen Lambrusco, sekt, burčák, Baileys, míchačky. A je vám určitě jasné, že to do sebe neliju po litrech a už vůbec ne každý den. Čaj je čaj!
Krom Stodolní jsme taky pohostili holky v našem pavoučím hnízdě. Davi připravil svařák (protože venku pršelo) a pouštěl své amatérské filmy, u kterých člověk žasne, kdo že to ten Davi vlastně je. A včera se slavilo. Moje a mamčiny narozky, ségřino přijetí na UNI a svátek, Daviho státnice. Mamka ukuchtila lasagne a tiramisu. Dostali jsme spoustu krásných věcí (dřevěné sošky, masku, vázu, kabelku, kuchařku), užitečných věcí (povlečení, olivový olej) a chutných věcí (megavelkou čokoládu). Davi mě obdaroval zeleným tričkem s Ganeshou z orient shopu, Truffles (ach, ach, ach!) a dalšíma serepetkama. A sis mi koupila brýle. Jen je pošta trochu nakřápla, tak musím zajít do optika, jestli půjdou opravit. Perfektně si rozumí s červenýma converskama, které už dorazily :)
Minulou sobotu, když ještě svítilo sluníčko, jsme vyrazili na Těrlickou přehradu. Z poloviny ji obešli, postavili stan jen metr od břehu a užili si dva romantické dny. Do vody jsem nevlezla, protože jsem měla tu smůlu/štěstí, že jsem viděla, co do ní někteří lidé dělají. Ale tak stejně jsem si nebrala plavky. Jen škoda, že se nám nepodařilo zapálit oheň (vlhký papír nejspíš). Špekáčky budou někdy příště. Pokud přestane pršet a já nebudu v učící eufórii ...
Výlet do Budapeště zatím není jistý. Čekala jsem větší výběr. Menší ceny. Snad se s mamkou domluvíme a v září omrknem jihovýchod Evropy. Ale podařilo se nám s Drahoušem zajistit parádní dovolenou. První týden v září. Poletíme na řecký ostrov Zakynthos. Google mi vyplivuje úžasné fotky. Oslavíme tím tak své roční výročí a snad i mé státnice. Miláno mi na Valentýna připadalo wow, Zakynthos na roční výročí je wow wow wow! A pak se má člověk soustředit na učení ... (kdybych neměla ty blbé státnice, mohli bychom vyrazit na Mallorcu - trénovat espaňol)
