Otazníky všude kolem
S tímhle tempem přečtu během prázdnin i knížky pro magisterské studium. Přece nemůžu jen číst?!?
Bez organizovaného pohybu začínám tak trochu bláznit. Sama jsem prostě úplně neschopná. Připadá mi, jako bych všechno dělala špatně a neefektivně. Potřebuju vedení!!
Smíchat mé milované fazole s mým milovaným tuňákem nebyl vůbec dobrý nápad. Dobrý tip: NEkupujte rozdrceného tuňáka, smrdí jako ryba!
Napsala jsem básničku o nevěře. Pokoušela jsem se vcítit do podvedené. Paradoxní je datum, kdy jsem ji napsala. Březen. Slečna naivní ještě nic nevěděla. A teď zase nevím, proč to tady píšu (možná že o ni někdo požádá a já mu ji pak pošlu - a když to po sobě teď čtu, zní to, jako bych ji chtěla poslat někomu určitému. Ale ne. Angelito tyhle mé kecy nečte. Myslela jsem to obecně). Už je to jedno. Něco se změnilo. A kouzelné dny plné lásky pokračují. Trochu se děsím sama sebe. Dokázala jsem zapomenout. A minulost se stala jen matným zábleskem dávných dní. Na mě trochu nezvyklé.
S Adélkou jsme mrkly na trénink cloggingové skupiny. Rozhodnutá jsem byla už předtím. A správnost mé volby jen podtrhla ta parta milých lidí, která nás pozvala na své zítřejší závěrečné vystoupení. Od září budu zase tancovat. A září je TAK daleko :( ... Jedno nesplněné přání nahradí jiné. Někam patřit. To "někam" změnilo svou určitost, ačkoliv Mona still believes in miracle and pregnancy :D don´t ask :D
Začínám pracovat na mém každoročním (letos už čtvrtém) Ohlédnutí. Bylo jsem pod vibrací čísla 2 - city, city, city. Proč to vždycky tak dokonale sedí?
Čtu Dar křídel od Richarda Bacha. Blahořečím TU slečnu, která mi kdysi dávno přes formulář na mém starém blogu doporučila Most přes navždy.
A pokouším se odstranit všechny ty zbytečné části mého těla. Otázkou je, zda-li to, co dělám, má vůbec nějaký efekt. Ovšem jako veškerá má neorganizovaná pohybová aktivita.
