On my own
Mí drazí, musím se vám pochlubit, jak jsem si užila víkend on my own. Drahý odcestoval už v pátek po poledni kamsi za Čeladnou, s kupou alcohol-addicted friends (trochu to nadsazuju, ale určitě byli všichni jako děla) a nechal mě doma samu samotinkou. Usmyslela jsem si, že to přežiju. S přáteli jsme měli naplánovanou grilovačku, čili zábavu na sobotní večer jsem měla. Bohužel bylo počasí nic moc, tak se akce nekonala a mí friends šli nejspíš na Harryho. Šla bych s nima. Kdybych v kapse neměla posledních dvacet korun. Ano, taková jsem socka (obvykle třikrát do měsíce nemám co jíst a hrdost mi nedovolí, abych řekla mamce).
Páteční odpo-večer jsem strávila nad Irvingem (jsem asi ve třetině) a Calderónem de la Barcou (přečteno). Dodívala jsem se na Beastly (moderní verze Krásky a zvířete - tentokráté jsem nebrečela) a konečně skoukla Dreamgirls, aniž bych poznala Beyoncé jako hlavní herečku (asi tolik mi říká pop-music). Usínala jsem sama samotinká ... ale v pohodě.
Sobotní den jsem chtěla věnovat jen a jen škole. Takže jsem celé dopoledne uklízela. A dopsala výpisky z historie Británie. Na oběd jsem si ohřála babiččiny jahodové knedlíky a odměnila se jedním dílem Glee (jsem u šestnáctky). Jenže mám tak skvělý přehrávač, který sám automaticky spustí další díl, že jsem došla až k dvacítce (a hodně slzela). U konce se zasekl počítač. A už nejspíš nikdy nenajede. Boží trest! Musím se učit. Tak jsem se pustila do palabras invariables - adverbios (morfa je docela dobrá na učení), ale opět mě zlákal Homer Wells. Protože máme stejný cíl - být užiteční. Před osmou jsem si vzpomněla, že chci péct chlapský chleba, tak jsem v Albertu utratila své poslední money z účtu a upekla Davimu chleba s pivem a klobáskou. Usínala jsem v pohodě.
Ale nedělní ráno už bylo vážně neúnosné. Odjela jsem k mamce na oběd a čekala, kdy se Davi ozve. Přijel až o půl sedmé! A to mi prosím ještě típl telefon a neodpovídal na smsky. Chtěla jsem ho nenávidět celý večer, ale v posteli jsem mu prostě musela odpustit. Vážně bych vám ráda řekla, co se dělo, ale blog určený všem lidem na světě (respektive těm, co umí česky) by měl podléhat určité cenzuře. Takže si to můžete domyslet. A že to stálo za to čekání! Navíc jsme si i pěkně popovídali. Zeptala jsem se Drahého na rovinu, jestli je typ A nebo typ B.
- typ A - když má doma všechno, o čem jen snil, začne se nudit a dívat jinde po novém vzrušení
- typ B - když má doma všechno, o čem jen snil, váží si toho a nikdy by to za nic nevyměnil
Věřím mu, že je typ B, jak s vážnou tváří odpověděl. Prý už je na áčko starý. U mě je to jasné - Hopelessly faithful :D Rak je synonymum pro milující rodinu. Já fakt nechci nic jiného než se starat! Ať už o rodinu či o vzdělání druhých.
Taky jsem Davimu oznámila, že pokud neodstátnicuju, pořídíme si dítě. Bez bakaláře bych byla úplě k ničemu a co jiného bych měla dělat než rodit?! :DD A víte, co mi na to řekl? Že už je načase. Už na to má věk. To mi vzalo vítr z plachet. Asi bych se měla jít učit ...
Viděla jsem hororovou Červenou Karkulku. Líbila se mi! Garyho Oldmana bych vůbec nepoznala. Prvky Twilightu se mi narozdíl od kritiků na csfd líbily. A Amanda Seyfried je strašně zvláštní holka. V Mamma mia krásná, V Protivných sprostých holkách úplně dokonale blbá a v Karkulce tak dokonale karkulkovská. Boyfriend 1 typ upírský Edward, boyfriend 2 moc pěkné pokoukáníčko (osobně bych brala dvojku). A vyvrcholení nečekané! Posuďte podle traileru.
