No more sad
Zvrhlý to vkus mám. Či spíše měla jsem. No jistě. Naštěstí se rozum vrátil a osvícen byl.
No more sad, she decided to be.
A pak vám dojde, že svět je takový, jaký být má. I když to trvá litry slz, nakonec všechno přebolí. Lhostejnost? Ta mi nikdy nešla a zároveň jsem ji neměla ráda. Být přehlížen? Je stejně odporné jako přehlížet. A proto never ever. A i bez té lhostejnosti to jde. Prostě jen čas. Chtělo to čas. Pět nekonečných měsíců, abych se dokázala ve své samotě usmívat a být naplněna.
Láska je důležitá. Bez ní se zdá, že to nemůže jít. A tak to snad i chvíli je. Naštěstí život k nám není tak krutý. So no more SAD!
A jste vděčni za všechny změny, které jste prodělali. San říkala, že jako nevýrazná myška v jeho stínu jsem byla a já dodávám že snad jiný člověk. Už nikdy více v koutě seděti. Sebejistá, cílevědomá, jedinečná. (možná trochu více egoistická) Nu což, znám svou cenu. Ale jedineční jsme přece všichni ...
