Nijaká
Chtěla jsem psát zvesela a popadla mě smutná nálada. Netřeba říkat více. Všechno je tak nějak v normě. Spousta školy, žádná brigáda, tance v dohledu a angelito přívětivější a vyrovnanější. Tak proč mám chuť křičet do světa, že všechno je tak nespravedlivé a děsné. Protože se nedokážu smířit s tím, jaká jsem? Protože s tím nedokážu nic udělat? Protože nemám trpělivost, cílevědomost a kdo ví co ještě? Protože už si ani nejsem jistá, jestli vůbec něco chci?
17.02.2009 20:02:43















