Na španělské vlně
Narozdíl od angličtiny nemáme do španělštiny zas tak dlouhý seznam knih, které bychom měli přečíst. Tady vám je předkládám :o)
Příkladné novely (Rohánek a Střihálek) – Miguel de Cervantes y Saavedra
- překlad od Zdeňka Šmída
- první vydání z roku 1613 (16. a 17.století je pro Španělsko Zlatým věkem)
Příkladné novely jsou sbírkou dvanácti renesančních povídek, které pochází z Itálie. Cervantes je zbavil bujnosti a nevázanosti, dodal jim mravní obsah – čtenář je nucen zamyslet se sám nad jednáním postav
Narozdíl od pikareskního románu (např. Lazarillo z Tormesu) se neoddává beznaději, postrádá pesimismus; naopak věří v kvality a možnosti člověka
- v roce 1617 se na německém území objevilo zpracování tohoto díla od Nikolase Ulenhaurta, které se odehrává v Pze
Příběh vypráví o dvou mladých podvodníčcích, Rohanovi a Střihalovi, kteří se dostanou do sevillského cechu zlodějů.
Když jsem se pokoušela „vymyslet“ hlavní myšlenku díla, došlo mi, že dílo nemá v podstatě žádný příběh. Jde v něm hlavně o vykreslení společnosti, chování a chyb, kterých se lidé dopouští. Jazyk autora (či spíše překladatele :o) je příjemně čtivý a kdybych měla více času, určitě bych se pustila i do dalších jedenácti novel.
A máme tady důkaz, že Cervantes nenapsal jen Důmyslného rytíře dona Quijota de la Manchu, jak si Mona myslela :D
Mimojiné čerpáno z: doslovu od Oldřicha Běliče
Slovníku spisovatelů z nakladatelství Libri
Lazarillo z Tormesu
- má anonymního autora; v průběhu věků byl sice přiřazen k několika slavným jménům, ale skutečný autor se doposud neobjevil (kdyby došlo ke změně, určitě to tady přepíšu :D
- je prvním španělským pikareskním románem; objevuje se během Zlatého věku
- reaguje na idealismus pastorálních a rytířských románů (hlavně od Amadíse Waleského)
Na konci středověku dochází ke krizi feudalismu a objevují se tuláci (především ve Španělsku). Tito lidé byli degradování z vrstvy řemeslníků a živnostníků. V Anglii a Francii vzniká buržoazie, ve Španělsku se místo měšťáků objevují pícarové, což je důsledkem hospodářské krize.
Objevuje se sociálně kritická literatura, která nekritizuje, spíše jen poukazuje. Je velmi pesimistická.
Pícaro = pochází z nejnižší sociální vrstvy, je vyvržen ze společnosti, přizpůsobuje se životním podmínkám a nutně tedy musí morálně degradovat.
Pikareskní romány vykreslují realistický obraz života. Jsou založeny na:
Principu služby (pánům), principu cesty (tuláci) – tyto principy ukazují na prostředí. A principu autobiografičnosti (starý pícaro vypráví o svém životě) – tento princip činí dílo subjektivním a tím pádem reálnějším
„Ctnost je umět se povznést, je-li člověk nízkého původu a neřestí je klesnout, je-li člověl vysoce postaven.“
Lope Carpio de Vega = „div přírody“
- Ovčí pramen (Fuente ovejuna)
- Zahradníkův pes (El perro del hortelano)
Lope de Vega napsal více než 1500 her, dochovalo se jich 426, z nichž pravděpodobně některé nebudou jeho.
Během života měl spoustu milostných pletek, ve stáří se kaje a podstupuje pravidelné bičování.
Byl oficiálním básníkem v loďstvu Nepřemožitelné Armády (1588 – jedno z mála dat, které si pamatuju … Britové to Španělům pěkně natřeli :o)
- v jeho hrách nenajdeme pravidlo jednoty času, místa a děje. Mísí vysoké žánry s nízkými, tragické prvky s komickými. Jeho hry mají 3 dějství. Vytváří stabilní roli sluhy, který svým důvtipem vyřeší všechny trable.
- vytvořil španělské národní drama = pláště a kordu (což byly šlechtické symboly)
Ovčí pramen
- dle skutečné události
- lid zabije tyranského komtura a při vyšetřování se k vraždě hlásí sborově jako celek
Podle mě docela působivá hra. Davové chování by stálo za bližší prozkoumání. Vždycky mě fascinovalo.
Zahradníkův pes
- proč právě Zahradníkův pes? Protože: „Zahradníkův pes zelí nežere a jinému to taky nedovolí,“ toť hlavní myšlenka hry
Komorná hraběnky Dianky by se ráda provdala za sekretáře Teodora, hraběnka by ráda Teodora pro sebe, jenže to nechce dát najevo, aby náhodou nepřišla o svou čest. A tak tedy Teodora odmítá, ale své komorné ho nechat nechce
„Pro pravdu se ztrácí přítel. Přítel je však nepřítelem, když ti pravdu nepoví.“
