Na rozcestí
Je mi líp. Anebo se snažím persuade myself, že všechno je v nejlepším pořádku. A kolečka se dál točí a Apokalypsa se blíží :D Vidíte? Líp mi opravdu je. Jen si připadám jako prázné nic. Docela rozdíl oproti předvčerejšku. To jsem se cítila jako vodní nádrž. Dala jsem si totiž kousek melounu.
Cítím se tedy jako prázdné nic. Vygumovaná guma. Spoustu místa. Což je asi fajn, můžu si naplánovat, co se mi zlíbí. Celý život před sebou a ... jako bych byla na rozcestí. Přede mnou několik cest a ukazatel beze slov. Kam se vydat? Co tam podniknout?
Hodlám přemýšlet. NE, nebude to bolet. Jsem zrzka. Aspoň se tak cítím. Znáte někoho jiného, kdo přesvědčil sám sebe, že je zrzka a sama od sebe mu zesvětlala pleť a naskákaly pihy?
Kde jsem to skončila? JO, že budu přemýšlet. O tom, co bych chtěla. Většina mých plánů lehla popelem. Člověk si tak nějak plánuje budoucnost po boku určitého muže, už vidí i ty čtyři děti a najednou BUM! Všechno je pryč. Ale naštěstí ta vidina čtyřech dětí zůstává :D Jsem neoblomná a vždycky dostanu to, po čem toužím. Asi jsem netoužila doopravdy :D Člověk, který nepochopí, že jsem jedinečná bytost, mě není hoden!
Některé cesty nabírají směr. TANEC. Goes on. Už příští týden. Jen představa, že bych někdy uměla tancovat jako Hazard(ˇáci), mě povznáší a já odlétám do nebeských výšin s úsměvem od ucha k uchu. Jasně, že jsem se zamilovala. Teď už je jen na mě, co s tím provedu. Tahle cesta je jasná.
Historické tance. Mé sny byly už od počátku liché. Rok a půl jsem snila, pak jsem s tím konečně něco udělala. A ta, která odchází poslední, ještě stále neodešla. Teď je všechno passé. A ONA umřela spolu s mou představou o budoucnosti. No way. Takže na to musím jít jinak. Kolem mě je Janka, Marťa a Petr. Tři nadšenci. Jeden sen. Málo možností, ale přece nějaké ... v Pze jsou semináře, v Ově skupina. Ta by nás sice pod svá křídla vzala, jenže tréninky se nám kryjí se školou. Nějak se to vykutit musí. Nikdy jsem si nepřipadala přirozeněji než v dobovém kostýmu na podiu ve víru tance. Jak o mně napsala Elyonka "tanečnice z jiných časů"... Možná ještě nejsem tanečnice, ale z jiného světa určitě budu. Když věřím na pohádky a na šťastné konce :o* Tahle cesta je bohužel nejistá ...
A škola. Plánuju Erasmus. Uvidíme, co na to komise a mé finance. Taky plánuju bakaláře a následně magistra. Z obou jazyků. Další jazyky rozvíjet. No a kdybych si našla práci, ve čtvrťáku bych se mohla dálkově přihlásit na tlumočnictví - překladatelství na MU. Teď už mám odvahu. A ambice! Tahle cesta by mohla vyjít :o)
Všechno další je v mlze. Mám spoustu zájmů, kterým se chci věnovat a chci je dál rozvíjet. Co se vztahu týče ... je to takové divné. Na jednu stranu strašně moc chci někoho, kdo mě bude milovat stejně hluboce jako já jeho. A na druhou cítím, že teď to nejde.
Tak asi tak. Má momentální situace. Slečna "Chci být vyrovnaná" by potřebovala pilíř, o který by se mohla opřít. A taky slušnou dávku lhostejnosti a smířenosti. Jenže, chce to čas ... a copak ho já mám?!
