Mezi peklem a nebem
Škola mi bere můj volný čas. Požírá veškeré mozkové buňky. Kapacita šedé mozkové kůry je přečerpaná. Out of order. Už ta slovíčka nemám kam dát. No a samozřejmě nemám čas, že jo. Vypsala jsem si asi tři slova pro vyčerpání a nepamatuju si ani jedno. ANI JEDNO!
Neustále se ptám sama sebe, proč jsem se přihlásila zrovna na španělštinu. Jen ONA mi nedá spát a kvůli NÍ mám nervy v kýblu. Přiznejme si to, přecenila jsem se. Jenže s tím nechci seknout a nedokončit. Dokud nezískám titul bakaláře, tak mě z té školy nedostanou. A já ho chci jak z angličtiny, tak ze španělštiny. Otázkou je, jak to provést ...
Jen taková vsuvka na závěr. Angelito mi řekl, že se do mě znova zamiloval. Chová se úplně stejně, jako na počátku našeho vztahu. A mně se to moooc líbí :o* Není nic krásnějšího, než mít někoho, kdo vás má rád.
Dneska skončily Benátky a angelito unavený jak z nich, tak z včerejšího večerního výstupu je na cestě kě mně, aby mi dal políbení na dobrou noc. Miluju ... mucho :o*
