Marnotratná poživatelka slastí
Kdybych byla primitiv nebo třeba lidoop, můj život by byl snazší. Nedokázala bych ocenit krásu věcí kolem sebe a netřpytily by se mi v očích slzy touhy při pohledu na zeleno-bílou nádherně tvarovanou vázu na květiny. Bylo by mi jedno, čím se živím a nemusela bych vyzkoušet celozrný šáteček s pudinkovým krémem ani tu božsky chutnající višňovou taštičku. Život by byl snazší, ale vůbec by mě nebavil!
Asi tak, v polední pauze jsem měla v úmyslu koupit si něco malého k obědu a zubní pastu. K obědu jsem si koupila celozrnou housku, višňovou taštičku a jablko za devět korun, které bude určitě kyselé a tvrdé. Na pastu jsem zapomněla. Jak jinak.
Po zdravém obědě by si člověk měl dát i zdravou svačinku. Tak jsem vyrazila do obchůdku se zdravou výživou, který je hned naproti Sanu Babu. Tyto dvě místa slastí jsou nejhorším lákadlem, jemuž málokdy odolám. Odešla jsem s pytlíčkem Malinového potěšení a Čokoládového polibku (čajíky), chalvovou tyčinkou a sáčkem wasabi. Sanu Babu bylo mou návštěvou poctěno už včera, kdy jsem si přišla vyzkoušet barevné šaty balónového střihu (kdybych měla padesát kilo, tak možná ...) a červenou ethno-zahradníkovou sukni (zadek ... nechce ho někdo? Daruji). Nicméně paní "sanubabová" mi podala dvoje šaty z nové kolekce, které potěšily mé oko a zarmoutily peněženku. Nakonec jsem si ale jedny odnesla. Hříšně drahé. Ale úplně úúúžasné. V zeleno-černé barvě s indickými znaky a kapsičkou. Více už ani napsat nejde, chtělo by to fotku :o)
A pak ještě ten deštník. Kuří rynek se stal semeništěm hříchu. Nový obchod se Swarovskim a korálky mě lákal dovnitř už hodně dlouho. A když jsem uviděla tygrovaný deštník, bylo mi jasné, že SIS dostane dárek. Jen tak, aby měla radost :o) (Sháním jí povlak na postel se stejným vzorem).
Suma sumárum, mamka pořád říká, že peníze si sebou do hrobu nevezmu ...
A když to všechno sežerete najednou, bude vám hodně špatně! Kdybych si vypíchala oči, možná bych ztratila touhy ...















