Knižní veletrh
V Ostravě se letos konal Letní knižní veletrh, který spadá pod Podzimní knižní veletrh konaný v Havlíčkově Brodě. Zúčastnila jsem se. Ne jen jako "nakupující turista" ale jako prodejce. Respektive knihkupkyně. Oxford bookshop prostě nesměl chybět.
Lidí přišlo hafo, jen nejspíš nesháněli zrovna cizojazyčnou literaturu. Obešla jsem všechny stánky a snažila se potlačit nutkání utratit peníze, které jsem dostala od mamky, abych neumřela hlady. Hlady neumřu, ale jednu knížečku jsem si prostě odnést musela. Vybrat si bylo neskutečně těžké. Protože jak už jsem řekla, stánků tam bylo přemnoho. Nakonec jsem se zastavila u ARGA a věnovala jim 145 korun výměnou za poslední Fulghumovu knihu Věčná dobrodružství Kapitána Školky. Nelituju. Během soboty jsem ji celou přečetla (a stihla odpovídat na dotazy, doporučovat a prodávat, taky se najíst, prolistovat katalog ARGA a přečíst polovic RozRazilu). Chvílemi jsem měla slzy v očích, chvílemi propukla v polohlasitý smích. Fulghum je prostě jedinečný. Nikdo neumí psát o každodenních věcech s takovou samozřejmostí a vtipem jako on. A nikdo by si hlavně nedovolil psát o tom, jak omylem vypil vlastní moč nebo byl chycen při močení na cizí plot. A nejvtipěnšjí je, že on sám k tomu dodává, že je to vážně nechutné :D Fulghuma nelze nemilovat. Zatím mám jen čtyři jeho knihy. Při nejbližší návštěvě antikvariátu musím sehnat další.
Přemítala jsem ještě nad Vieweghovými Povídkami o lásce, ale to by zřejmě příliš nepotěšilo slečnu Stelu ani slečnu Luci, tak jsem to raději zavrhla. Viewegh se dá vždycky sehnat v antiku. Za levno.
Díky veletrhu se mi do ruky dostal literární časopis RozRazil. Netušila jsem, že by mohl být zajímavý. Když nám na gymplu profe doporučovala, abych si aspoň jeden prolistovali, říkala jsem si, že to určitě bude strašná nuda. Kritiky a kritické recenze mě nikdy nebavily číst (stejně jako psát). Tak si říkám, že by nebylo od věci, si ten časopis někdy koupit a trochu se vzdělat. Zaujal mě totiž hned úvodník (což se mi teda moc často nestává ... i když je pravda, že jediný úvodník, který v poslední době čtu, je ten z Alberta v kuchyni), a místo abych časopisem prolistovala, četla jsem každou každičkou stránku. Nic nevynechala. A bavilo mě to. Možná, že trochu toho intelektu mám :D
