Boty, boty
Prostě si neumím koupit boty. Do všech mi vždycky nateče. Pravda je, že teď mám tak maximálně baleríny a otevřené jarní botky. No a dneska prší. A proto je mi teď zima. Do bot nateklo, punčochové ponožky mokré a já v Ostravě. Jak jsem tak šla na tram a dešťové kapky se odrážely přímo na moje boty, napadlo mě se podívat, jestli třeba nemám díru, anebo prostě jen prosakuje ta látka. A zhrozil jsem se. Boty jak prase!
To jsem totiž včera šla na doučování. Zkratkou. A říkala jsem si, že je docela bytelná. Nebyla. Podjela mi noha a už jsem byla částečně ve vzduchu. Naštěstí jsem dopadla pevně na zem (po několika epileptických otočkách) a v té bahňačce se nevymáchala. Ale skoro jsem si zlomila nohu! Dopadla jsem totiž nakřivo a nožka začala bolet. A bolela celou cestu na tram.
No a to je pravděpodobně důvod, proč jsem při dnešní cestě zjistila, že mám botu jako čuník. Ještěže pršelo ... Jediné, co mě teď trápí, jsou ty mokré ponožky. Ha! Dostala jsem skvělý nápad, ponožky se suší na topení ... jak JÁ jsem chytrá!
A teď se pustím do dopisu pro Káťu a pro Zuzku :o)
