A vyhrál Saturnin
Jsem ráda. Saturnin je velmi povedená, vtipná kniha a navíc česká. Knihu mého srdce měla vyhrát česká kniha. Když jsem koukala na vyhlášení, modlila jsem se, ať to není Stmívání. Sice se mi příběh líbil, ale moc dobře vím, že za pár let o ní nebude moc lidí vědět. Vzpomenou si leda tak dnešní teenageři a nadšenci, ale pro budoucí generace tady bude něco jiného, současnějšího.
Já osobně jsem z té Top dvanáctky chtěla Děti z Bullerbynu. Je to kniha mého dětství, tisíckrát jsem byla Lisou a prožívala její dobrodružství. A pak i sama vymýšlela podobné příběhy. Řekla bych, že díky Astrid Lindgren jsem začala psát a toužila stát se spisovatelkou.
Včerejší finálový večer byl velmi povedený. Obhajoba knih á la politická diskuze se podařila. Obzvláště patroni Stmívání a Babičky vůbec netušili o čem mluvili, či spíše nebyli vůbec přesvědčeni o tom, co říkali. A ty jejich hlody …
„ … napětí ve Stmívání spočívá v tom, jestli čtenář vůbec dočte knihu až dokonce …“ cítíte tu ironii?
„ … Robinsonka – předchůdkyně Belly Swan …“ cože? cože?!!!
„ … argumentovat tím, že ňáký debil studuje školu už sto let …“ narážka na Edwarda Cullena
