Jak název vypovídá, v této "sbírce" najdete verše různého žánru psané od roku 2004.
Sama
myriáda barev
spočítány všechny žmolky červeného svetru
Hledám své zrcadlo ve vůni času
nacházím vzpomínky
jež ztratily krásu
Do jemné pavučiny se splétají
utkané stříbrnou přízí
slzami svými do srdce bodají
vynoří se a zase mizí
Raději nechat je ukryté
za oponou, jež vůlí se nazývá
kráčet vstříc budoucnosti barvité
ty střepy nechť umřou zaživa
Maturitní
mami, už jsem dospělá?
Beze stresu
Šestá právě odbila,
venku tma jak v noře.
Já se ploužím do školy
a cítím se choře.
Biola je za dveřmi,
už na ně skoro klepe.
Asi z toho zmagořím,
srdce mi v krku tepe.
(nebo se jen třepe?)
A už to vidím,
jedna až pět.
Prý napište všude
aspoň pár vět.
Jenže má hlava,
dutá je zcela.
Něco tam bylo,
ale jen včera.
Co jsem to za tupce,
že neznám svaly.
Snad pomůže korupce
a pak řeknu mami:
"Tak zase jedna,
můžu na medinu."
A ona jen odvětí:
"Běž šrotit anglinu!"
Óda na test z biologie
Chrupavky a kosti ... lítají kolem,
kdypak jim už budu ... moci říci sbohem?
Krátké kosti, ploché, dlouhé,
kam zařadit lopatku?
A co vzruchy, mízu, moky,
už mám z toho škytavku.
Hrudník se mi prudce zvedá,
zda-li srdce ochrání?
Naříkám si: "Běda, běda!"
a co zkusit skákání?
Neurony nepracují,
popadla mě frustrace.
Tak snad z toho vypádluji,
bez mozkové mutace.
Flexe, dentrity, rotace,
jestli se to naučím,
tak zasloužím ovace!
Limerick
There was a little boy called Ed
who one day unfortunately said.
"The school is hell,
I can't it smell."
And drove all teachers mad.
Když tlukot srdce přehluší můj dech
A já to tvé slyším bít
Pak nejsi jen TEN v mých snech
Jsi můj anděl, můj smysl žít
Když mráz po kůži mi běhá
A kolena se lámou
Rozvášní mě tvá něha
A rty mi chtíčem planou
Jsi básníkem i rytířem
Jsi princem mým i malířem
Jsi touhou mou, mým velkým snem
Jen s Tebou vím, proč tady jsem
