Blog: Day by day
Vysokoškolské Vánoce
Dnes jsem vám chtěla napsat o spoustě věcech. Hodně jsem přemýšlela a kutila všechno možné. Nejlepší myšlenky se ke mně dostanou pár minut před usnutím. A protože jsem líná, nikdy nevstanu a nezapíšu si je. Chyba veliká. Jenže, když ta víčka prostě klesají a klesají ... Topic číslo jedna: zkouškové První tři zápočty...
Potřebuju radu; zn.Spěchá!
Asi už to je pryč. Pocit úzkosti, který mi svíral útroby, zmizel doneznáma. Je to tak lepší ... Můžu se usmívat, přesto si připadám jako na jehlách. Čímto? Ohrožení odkráčelo. Nedává to smysl, ale ten už jsem stejně dávno přestala hledat. Když nejsou věci jednoznačné, ztrácím se v nich. Rozčiluje mě to. Unavuje. A mě nebaví neustále...
Nic, co by stálo za přečtení
Možná to bude zimou. Blíží se. Loni jsem byla "pod dohledem" Madame Melancholické a nedokázala jsem se zbavit jejího vlivu. O co šlo? O strach, žárlivost, nepochopení. O co jde letos? O strach, nepochopení a zlobu. Nemůžu říct, že nežárlím. Stále žárlím, ale už trochu jiným způsobem, protože důvěřuju. Teď se spíše zlobím na lidi. Na...
Zákeřné mrchy
Miluju lidi. Což je zřejmě můj kámen úrazu. Jednou na to zákonitě musím doplatit. Nesnáším lidi. Podkopávají nohy a vědomě ubližují. Co se zase snažím říct? Vlastně, není to vůbec nic důležitého (pro mě ale ANO). Jen se mi právě dnes jedna HOLKA (= zákeřná mrcha) pokusila ukrást angelita. Přesně tak! Člověk si užívá naprosto...
Tak nějak zvláštně
Ne že bych neměla, co dělat. Od rána koukám na španělská slovíčka a snažím si je nacpat do hlavy nějakým efektivním způsobem. Včera jsem si dokonce namalovala mapu Španělska, rozdělila si ji na communidades autónomas a vybarvila. Samozřejmě to neumím. Pamatuju si jen Cantabrii s hlavním městem Santander a to jenom díky Veri. A vlastně ještě Oviedo v Asturias ... to je tak, když...