Archiv blogu: 9/2009
Tiché slzy
krůpěje ztracených nadějí v potůčcích rozbředlých se odlesky slunce zrcadlí prázdnotou první, ne však poslední
Tancovala
A bude tancovat každé úterý, středu a čtvrtek. A jednou měsíčně i pátek. Zní to skvěle, úžasně, báječně. A dnes se mi to tááákhle líbilo. Už jsme dokonce začaly (s Adélkou) nacvičovat jeden tanec. Trochu valčík, trochu jive a celkově prostě nádhera. Je možné, abych byla zase šťastná?
Na rozcestí
Je mi líp. Anebo se snažím persuade myself, že všechno je v nejlepším pořádku. A kolečka se dál točí a Apokalypsa se blíží :D Vidíte? Líp mi opravdu je. Jen si připadám jako prázné nic. Docela rozdíl oproti předvčerejšku. To jsem se cítila jako vodní nádrž. Dala jsem si totiž kousek melounu. Cítím se tedy jako prázdné...
Enjoy the life!
Čeká mě školení kvůli inventuře v Kaufu. Až v Porubě. No zrovna s nadšením tam nejedu. Včera jsem totiž ponocovala dýl než jsem zvyklá a mamka mě vytáhla z postele příliš brzo. No a protože jsem se sprchovala až ráno a nestihla si umýt vlasy, vypadám příšerně!!! No fakt :D Ani jsem si nestihla přelakovat nehty. By člověk nevěřil, jak složitý je to úkon. Ty...
Už se těším do školy
Jsem v docela dobrém rozmaru. Jen je mi po ránu trochu zima. Takže piju horký čajík, na nožkách mám chlupaté ponožky a schovávám se do svetru po kolena. Poslouchám United flavour a úplně se vidím v textech Lary Fabian. Nepropadám splínu. Dnes už ne. Čeká mě schůzka s jednou tanečnicí, budeme řešit kostým. A večer s Marťou dáme dvě decky vína...
