Archiv blogu: 9/2009
Calling
Během září jsem napsala několik článků, které jsem neuložila a smazala. Nedaly se číst. Všechny byly plné úplných kravin. Všechny se týkaly jedné jediné osoby. Která mě vytrhla ze sna a hodila do reality. Zjišťuju, že budoucnost už není tak jasná, jako byla dřív. A já jsem zase ten maják, který stojí na opuštěné...
Útěky
Přemýšlím ... Nad všemi věcmi, které mě obklopují. Nad lidmi, které mám i nemám ráda. Nad svým životem. Smyslem mé existence. Nad důvodem, proč se věnovat věcem, které mě naplňují, ale nečinní mě šťastnou. Protože být šťastný znamená být milován. A tak utíkám ...
Jak jsem se platonicky zamilovala
Málem jsem padla na zadek. Čekáme si tak na hodinu anglické gramatiky, když tu najednou kolem nás projde FAKT pěknej chlap. Chvíli na něj jen tak zírám a říkám si: "Kurňa, kdo to je ... tomu to fakt sekne" a pak najednou cvak! Profesor literatury, který nás učil v letním semestru. Už tehdy mě zaujal, tím svým egomanským stylem, sečtělostí a neskutečným...
Žije a ještě nepadla únavou
A člověka nejvíce naštve, když najde to, co činí jeho život smysluplným, a pak ztratí něco jiného a smysl se opět vytratí. Abych to ujasnila. Dospěla jsem k závěru, že abych mohla žít smysluplně, musím žít láskou k jednomu člověku a zároveň se věnovat činnostem, které mě naplňují. Přestože teď tancuju a čtu (na korálkování jsem ještě...
See you
Od neděle mám za sebou jednu noční, čtyři ranní, čtyři tréninky a konečně jsem zase začala jíst. Přesně tak. Přišla jsem včera domů a otevřela ledničku. Téměř neuvěřitelné. Ale je to dobré znamení. Přestože píšu verše plné slz a lítosti, zdá se, že jsem na dobré cestě k zapomnění (??!) Po celém týdnu se cítím...