Archiv blogu: 4/2011
Potřebuju vaše pěsti
Že je můj život jako horská dráha jste si už všimli. Chvíli se plácám v bahně, chvílí se vznáším na obláčku. Zrovna dnes jsem pořádně vysoko. Stihla jsem v pořádku odevzdat index (zítra je deadline a ve škole už stejně nikdo nebude) a přihlásit se na státnici ze ŠJ. Přišel mi dopis ohledně přijímačky na magistra a naštěstí je až týden PO státnici. Taky jsem podala žádost na změnu názvu a zadání své bp. Schválení by snad nemělo...
Marnotratná poživatelka slastí
Kdybych byla primitiv nebo třeba lidoop, můj život by byl snazší. Nedokázala bych ocenit krásu věcí kolem sebe a netřpytily by se mi v očích slzy touhy při pohledu na zeleno-bílou nádherně tvarovanou vázu na květiny. Bylo by mi jedno, čím se živím a nemusela bych vyzkoušet celozrný šáteček s pudinkovým krémem ani tu božsky chutnající višňovou taštičku. Život by byl snazší, ale vůbec by mě nebavil! Asi tak, v polední pauze jsem měla v úmyslu...
Labyrint - Kate Mosse
Možná jste si v knihkupectví všimli zelenkavé knížky s obrázkem labyrintu na přední straně. Určitě byste ho našli v Levných Knihách, kde jsem si ho pořídila za směšnou cenu. A pravděpodobně bude i v každé městské knihovně. Historické fantasy pohybující se ve dvou časových rovinách, které se neustále prolínají, je asi nejlepší nápad pro příběh, který by mě mohl zaujmout. Možná si ještě pamatujete, jak jsem do nebe vychvalovala Stravaganzu...
Co teď? Co TEĎ?
Věřit může člověk sám sobě. Rodině, do které se narodil. Přátelům, s kterýma vyrostl. Láska je klam. Bez tolerance, obětování, spolehlivosti a věrnosti nejde o lásku. Většina jedinců o těhle vlastnostech nikdy ani okem nezavadila. Když se nemůžete spolehnout na něčí slovo, jak můžete s takovým člověkem žít? Přemítám nad nesmrtelností brouka. Mamka tvrdí, že mám život před sebou. A že bílé šaty za to nestojí. A taky že jsem...
Sentimentální
Když jsem včera asi deset minut po půlnoci koukla na pět vteřin traileru k Sherlockovi, usoudila jsem, že sama se na takový film dívat nemůžu a už vůbec ne po půlnoci. Umřela bych strachy a neusnula bych. Proto jsem mrkla, co SIS postahovala během týdne a vybrala si Sesterstvo putovních kalhot. Dvojku jsem už viděla a moc se mi líbila. Tak jsem s chutí zapnula díl první. Minimálně třicet minut filmu jsem probrečela jako želva. Jestli jste stejně emočně...
