Archiv blogu: 4/2010
Představy a realita
Představovat si život v těch nejsvětlejších barvách umím báječně. Plakat nad nesplněnými sny jsem se už taky naučila obstojně. Poučit se z vlastních chyb nezvládnu asi nikdy. Nejsem pesimista! Jenom vidím, kolik chyb mám za sebou a pořád dělám ty samé. Já hloupá husička stále věřím. A sním. I když se mi líbí všechny ty myšlenky, se kterými přišel Pavel, pořád se nemůžu zbavit dojmu, že věř svým snům a oni se ti splní na mou osobu prostě...
Troška poesie
Gustavo Adolfo Bécquer, španělský romantický (nejen) básník, mě zaujal svou sbírkou básní Sloky (Rimas). Ve skutečnosti je tohle první Španěl, který mě oslovil, takže enjoy the poem which has touched me a lot ... XLIII Svíci jsem odsunul a sedl jsem si na okraj rozházené postele ponurý, němý, nepohnuté oči na stěnu upřené. Jak dlouho jsem tak seděl? Věru nevím. Když vystřízlivěl jsem z té bolesti, dohasínala svíce a můj...
Boty, boty
Prostě si neumím koupit boty. Do všech mi vždycky nateče. Pravda je, že teď mám tak maximálně baleríny a otevřené jarní botky. No a dneska prší. A proto je mi teď zima. Do bot nateklo, punčochové ponožky mokré a já v Ostravě. Jak jsem tak šla na tram a dešťové kapky se odrážely přímo na moje boty, napadlo mě se podívat, jestli třeba nemám díru, anebo prostě jen prosakuje ta látka. A zhrozil jsem se. Boty jak prase! To jsem totiž včera šla na...
