slečna Kejsy

Cítím se obklopena uměním. Z reproduktorů se ozývá Hrdza nebo Tomáš Kočko se svým úžasným orchestrem. Občas vyskočím ze židle a roztančím se po pokoji. Pak přistoupím k oknu a hledím do noci a stále poslouchám.  Listuji stránkami Anglických dějin literatury a po chvíli zase Slovníkem spisovatelů, abych se mohla vrátit k britské autorce George Eliot.  Na stole mám spoustu serepetiček, pomocí kterých vyrábím bižuterii. Ještě dva páry...

Mamka: "A jdete jen na korálky?" Já: "No, já vlastně žádné korálky nechci ... tak uvidím, jestli si něco koupím." po chvíli Já: "Chci si koupit v antiku pá knížek ..." Mamka: (smích) "To ti nestačí ty, cos dostala pod stromeček?" A jak bych mohla odolat takovým perlám jako: Dreiser, Theodore: Americká tragédie Bradbury, Ray: Marťanská kronika a 451°Fahrenheita Boccaccio, Giovanni: Dekameron Dickens, Charles: Vánoční...

První povánoční session bude bez Žandy. A já jedu za Zuzkou do Karviné. Takové skoro rande na slepo, jak Zuzi říkala. No co, je to prostě zvláštní. A já se bojím. A taky hodně těším. Možná se pamatujete, jak jsem kdysi po shlédnutí Malé černé skříňky napsala, že "kdyby to bylo v jiném vesmíru, mohly bychom být kamarádkami". No a jak říká Coelho v Alchymistovi: "Když si něco opravdu přejete, celý vesmír se spojí, aby se vaše přání vyplnilo."...

Až půjdeš, Ježíšku, kolem, naděl mi prosím lásku. Hodně lásky. Tolik, abych se v ní mohla utopit. A aby už byla věčná. Nechci získat a následně ztratit. Takové dárky dej raději jiným ... Láska by měla mít podobu charismatického perspektivního muže. Vyššího, s nádherným úsměvem a vlasy, do kterých bude radost zabořit prsty. Se smyslem pro krásu, umění, romantiku a humor. S duší dítěte, s rameny ochránce, s věrným srdcem skutečného rytíře....

Vánoce. Opět a zase. Pokouším se nasát atmosféru a tvářit se šťastně.  Přeju si, aby příští rok byl lepší než ten letošní. Marťa povídala: "Přemýšlím, co můžu udělat pro to, aby příští rok byl lepší." Tak tedy přemýšlím stejným způsobem. Letošní rok byl fajn. Do srpna. Pak jsem začala usínat s otevřenýma očima a až příliš často se dívat skrze věci, lidi. Přestala jsem snít a usmívat se štěstím. Vždyť co je...