Archiv blogu: 10/2011
Blíženci z ledové pouště
Mám za sebou parádní týden plný úspěchů. Konečně se mi podařilo natrefit na doktora, který mi helfne s bakalářkou. Půjčil mi milion a jednu knihu (jako bych neměla co číst) a já hned po přečtení první stránky natrefila na další úžasné spojení mezi Hodinami a Paní D. Možná mě to zase začne bavit. Ale nepředbíhejme. Taky mi doporučil, abych obhajovala až v květnu namísto února. Zařídím se podle toho, jak budu stíhat. Přece jen mi ty přípravy...
Jo, ta kultura
Přes všechny své povinnosti se snažím i nadále věnovat věcem, které mám ráda. Jako třeba filmy. Není dne, kdy bychom s Drahým neviděli nějaký film. Jak jste si určitě všimli, každý den se díváme na konkrétního režiséra. A říkáme tomu Filmový klub. Každý pátek mě baví Lubitsch, který začal točit na počátku století. Jeho filmy jsou černobílé, němé (obvykle doplněné německými a francouzskými titulkami - anglické sedají lehce sehnat) a...
S vykulenýma očima
Po dlouhé době mrknu na Módní peklo, abych se trochu pobavila (a ujistila se, že mě nikdo nevyblejsknul v mých tyrkysových vzorovaných punčoškách a dokonalém sáčku stejné barvy) a narazím na článek o Mimibazaru. O jídle pro děti. Pokud jste před chvílí jedli, raději si dejte pauzu a až pak nahlédněte. Mohlo by to silně poškodit váš žaludek. Nestačím zírat a blahořečím svou mamku.
Den za dnem ...
Letošní akademický rok začal poněkud drsně. Nikdo mě nepřesvědčí, že nejsem student. Když mám psát tu bakalářku, tak prostě student jsem a basta. I když do školy nechodím. Strašně moc mi chybí! Nejen kamarádi, ale hlavně "učení". Nejspíš jsem magor, ale já opravdu mám ráda učení, i když jsem nebyla zrovna nejlepší student. Když jsem napsala, že rok začal drsně, myslela jsem to tak, že mám povinností nad hlavu. Kromě polovičního...
