Archiv blogu: 1/2010
Čtu, čteš, čteme
Měla bych ... už od počátku ledna. Na svou obranu musím podotknout, že jsem přečetla docela dost věcí. Do školy. Jak už jsem se kdysi zmínila, zkouška z britské literatury spočívá (krom naučení snad milionu otázek) v přečtení 50 děl. A jelikož mi jich ještě pár chybělo, našla jsem si na netu báječnou stránku, která obsahuje veškerou Orwellovu tvorbu. V angličtině. Čte se to velmi dobře. Můžu jen a jen doporučit. Vytiskla jsem si Jak jsem...
More than just sad
Viděla jsem poslední díl seriálu Dead Like Me. A má existence náhle ztratila smysl. Už teď mi chybí. Sarkastická a flegmatická George se svýma geniálníma myšlenkama. Až jednou umřu, chci být smrtka.
No more sad
Zvrhlý to vkus mám. Či spíše měla jsem. No jistě. Naštěstí se rozum vrátil a osvícen byl. No more sad, she decided to be. A pak vám dojde, že svět je takový, jaký být má. I když to trvá litry slz, nakonec všechno přebolí. Lhostejnost? Ta mi nikdy nešla a zároveň jsem ji neměla ráda. Být přehlížen? Je stejně odporné jako přehlížet. A proto never ever. A i bez té lhostejnosti to jde. Prostě jen čas. Chtělo to čas. Pět nekonečných...
Mračící se
It´s NOT fair! Ale co JE v životě fér, že? Říkám si, jestli mi španělština za ty nervy stojí. Stát se psychickou troskou je vážně úžasná vyhlídka do budoucna. Přecenila jsem se? Možná. Přesto si myslím, že přístup na UNI by měl být jiný. LIDSKÝ, proboha!
It´s the time to end it up!
Jen tak náhodou jsem otevřela šuplík a vytáhla složku se svou poesií a prózou. Hned na počátku byla jedna krátká básnička, kterou jsem už nestihla předat, neb byla napsána krátce před tím, než zazvonil zvonec. Listovala jsem dál a pročítala slova plná lásky, bolesti, odpuštění ... A protože to nebolelo, otevřela jsem krabici, kterou schovávám na skříni a s hlubokým nádechem se do ní podívala. Plyšová myška, perníkové srdce "S láskou" (které jsem...