Archiv blogu: 1/2009
Jako mátoha
Protože jsem sepsala článek a vypadl mi net předtím, než jsem ho stačila uložit. Jediná podstatná informace se týkala RSS, které už mám, kdyby po něm někdo toužil :o)
Báječnej den
Neuvěřitelné se stalo skutečností. Vzdávám díky babičce, která se za mě opět modlila a když se modlí, tak to vždycky vyjde. Představte si, fonetiku už nebudu muset opakovat. Byla jsem s tím smířená. Protože jsem věděla o několika chybách. Od půl desáté až do jedné jsme čekali (my všechny holky A Roman :o) na výsledky. Vůbec jsem nedoufala. A pak ... plný...
Naštvaně/zoufale
O snažení a chtění a splněných snech jsem už psala. Jenže, co je mi to platné, když to vypadá, že to stejně nedopadne. Po dnešní lekci se mě Janka ptala: "Zeptáš se?" a já na to: "Po tom, co jsme dneska slyšely?" Jen kývla. Co víc na to říct. Abyste pochopili o čem zase píšu ... na tréninku byla dneska ještě Lucka, což je...
Malichernosti
Nejvíce mě štve její nálada, která je každou hodinu jiná. Proto po mně chvíli křičí a za chvíli se směje. Zabít?! Říkám si, že kdybych bydlela na koleji, rozhodně bych se (ne)měla líp. NIKDO by mě nebuzeroval. Mohla bych si dělat, co bych chtěla. Dospěla jsem k jádru problému. Má drahá matinka prostě chce, abychom uklízeli KAŽDÝ den. Což, když...
Klející
Bože! Některé předměty už mají vypsaný rozvrh. Já snad budu chodit do školy i v pátek. To si dělají srandu, že?!