Blog
Vyšťavená
Všechny resty splněny. Nikdy se nenaučím nenechávat úkoly na tu nejzažší chvíli. Se střepem v hlavě se jdu konečně vyspat. Miluju angličtinu, ale po několika hodinách hledání článků o historických událostech a následném psaní summary si už moc jistá nejsem. Ale co kecám ... pořád miluju angličtinu. A hurá na kutě.
Na vážkách
Není nad to psát desetiminutový referát v jazyce, z něhož máte pouze základy (a ty Alis nic neříkej, protože já to vím nejlíp:o), na historickou epochu, o které nevíte zhola nic.
Potřebuju radu; zn.Spěchá!
Asi už to je pryč. Pocit úzkosti, který mi svíral útroby, zmizel doneznáma. Je to tak lepší ... Můžu se usmívat, přesto si připadám jako na jehlách. Čímto? Ohrožení odkráčelo. Nedává to smysl, ale ten už jsem stejně dávno přestala hledat. Když nejsou věci jednoznačné, ztrácím se v nich. Rozčiluje mě to. Unavuje. A mě nebaví neustále...
Nic, co by stálo za přečtení
Možná to bude zimou. Blíží se. Loni jsem byla "pod dohledem" Madame Melancholické a nedokázala jsem se zbavit jejího vlivu. O co šlo? O strach, žárlivost, nepochopení. O co jde letos? O strach, nepochopení a zlobu. Nemůžu říct, že nežárlím. Stále žárlím, ale už trochu jiným způsobem, protože důvěřuju. Teď se spíše zlobím na lidi. Na...
Zákeřné mrchy
Miluju lidi. Což je zřejmě můj kámen úrazu. Jednou na to zákonitě musím doplatit. Nesnáším lidi. Podkopávají nohy a vědomě ubližují. Co se zase snažím říct? Vlastně, není to vůbec nic důležitého (pro mě ale ANO). Jen se mi právě dnes jedna HOLKA (= zákeřná mrcha) pokusila ukrást angelita. Přesně tak! Člověk si užívá naprosto...
